| POLICIE ČR: | 158 |
| MĚSTSKÁ POLICIE: | 156 |
| ZÁCHRANNÁ SLUŽBA: | 155 |
| HASIČI: | 150 |
| HORSKÁ SLUŽBA: | 1210 |
Středočeská záchranná služba se podílela na vzniku odborných prací publikovaných v prestižních mezinárodních časopisech a prezentovaných na domácích i mezinárodních kongresech. Informace publikované v Critical Care a v Internal and Emergency Medicine prezentoval MUDr. Roman Škulec, Ph. D., ve formě dvou půlhodinových přednášek na konferenci 2nd International Conference on Medical Imaging and Case Reports v Bostonu.
Zde naleznete tři články (Knor_Biomed-Pap-Med-Fac-Univ-Palacky_2018., Skulec_Critical-Care-2019_EtCO2-vs-TTE., Skulec_Physiological-Research_2018.) – všechny publikované v časopisech s impact factor. Dále byla přijata k publikaci práce „Two different techniques of ultrasound-guided peripheral venous catheter placement versus traditional approach in the pre-hospital emergency setting – a randomized study“ do Internal and Emergency Medicine (IF 2,33) a aktuálně je v produkci. Na všech se středočeští záchranáři výzkumně podíleli a tři byly realizovány přímo na ZZS SČK.
V doporučených postupech pro neodkladnou resuscitaci (NR) z roku 2005 je v rámci komplexu postupů uvedeno i léčebné použití mírné hypotermie v časné poresuscitační fázi s dosažením cílové teploty 32 – 34 st.C a udržováním po dobu 12 – 24 hodin. Co nejrychlejší navození mírné hypotermie (MH) po úspěšné neodkladné resuscitaci (NR) pro srdeční zástavu příznivě ovlivňuje prognózu nemocných. Klíčové je zahájit ochlazování co nejdříve po návratu spontánní cirkulace (ROSC). Proto se jako logické a optimální jeví (zejména u nemocných s předpokladem dlouhého transportu, například k přímé perkutánní koronární intervenci) zahájit MH již v přednemocniční péči, ihned po ROSC.
Práce v oblasti urgentní medicíny je jak samotnými pracovníky, tak veřejností vnímána jako náročná a stresující. Je charakterizována vysokou zodpovědností a vysokými nároky na schopnost rozhodování, zaměstnanec vůbec nemá možnost ovlivnit rozvržení a charakter ani množství práce během směny. Pracovníci jsou opakovaně konfrontování s kritickými událostmi a často pracují často ve vypjatých emočních podmínkách, avšak svoje emoce obvykle po dobu zásahu odsouvají do pozadí. Důsledkem může být nedostatečné psychologické zpracování náročných zážitků. Navíc na pracovníky dlouhodobě působí nepravidelnost pracovního režimu, práce v nepřetržitém provozu ovlivňuje nejen pracovní výkon a spánkový vzorec, ale může mít negativní dopady i na rodinný a sociální život.
ZZS Středočeského kraje věnovala velkou pozornost péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou jako jedna z prvních záchranných služeb v ČR. Cévní mozková příhoda se řadí k emergentním stavům, ve kterých hraje zásadní roli čas. V roce 2003 bylo v České republice schváleno použití trombolytické léčby pro akutní ischemické cévní příhody. Terapeutické okno pro možné zahájení trombolytické léčby bylo tehdy tříhodinové, v roce 2009 bylo prodlouženo na 4,5 hodiny. Do té doby se pacient musí nejen dostat na pracoviště, které je schopné mu tuto léčbu zajistit, ale musí být provedena diagnostika a vyloučeny kontraindikace. Role zdravotnické záchranné služby je v řetězci péče nenahraditelná.
| POLICIE ČR: | 158 |
| MĚSTSKÁ POLICIE: | 156 |
| ZÁCHRANNÁ SLUŽBA: | 155 |
| HASIČI: | 150 |
| HORSKÁ SLUŽBA: | 1210 |
Sídlo:
Vančurova 1544 (areál Oblastní nemocnice Kladno)
272 01 Kladno
IČO: 750 30 926
Zřizovatel:
Středočeský kraj
POLICIE ČR 158
MĚSTSKÁ POLICIE 156
ZÁCHRANNÁ SLUŽBA 155
HASIČI 150
HORSKÁ SLUŽBA 1210